DOPADY KORONAVIRU NA TRH PRÁCE V ROCE 2020

elena-mozhvilo-I9CwZchCIqA-unsplash

Koronavirus nám v krátkém čase způsobil mimo jiné i na pracovním trhu velké tornádo. Zaměstnavatelé i zaměstnanci museli najednou čelit zcela nové situaci, na kterou nebyli připraveni, i když ji většina z nás z určitého pohledu zná z dystopických filmů.
Ve větší míře se koronavirus na zaměstnanosti negativně podepsal zejména v oblasti automotive, služeb, maloobchodu a segmentu HoReCa, kde došlo k hromadnému propouštění či jiným opatřením.

Vývoj českého trhu práce nezaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2020 větší rozdíl ve srovnání s rokem 2019. Výjimku tvořily počty odpracovaných hodin, které kvůli protipandemickým opatřením poklesly. Nezaměstnanost se podle MPSV držela na 3 % až do konce března. Rozdíl však nastal v druhém čtvrtletí 2020, kdy se situace s Covid-19 stále nezlepšovala, vláda zaváděla stále přísnější opatření, které se snažila vykompenzovat zavedením programu Antivirus. Od dubna se nezaměstnanost začala postupně zvyšovat, ale v porovnání s ostatními zeměmi EU, patřila Česká republika k jedné s nejnižší mírou nezaměstnanosti.

Jsou však i odvětví, která právě díky koronakrizi výrazně posílila. Jedná se o sféru e-commerce a související odvětví, oblast IT a podnikových služeb. Oblast e-commerce patří mezi jednu z oblastí, které pandemická situace celkově spíše pomohla, než uškodila. A spolu s ní i na e-commerce navázané obory, mezi nimi samozřejmě přepravní a logistické služby. Propouštění, které spustila pandemie, způsobilo velký růst zájmu lidí o brigády. Už v dubnu se po nabídkách brigád začali rozhlížet pracovníci z gastronomie a hotelnictví. Nabídka zaměstnavatelů ale meziročně klesla, v průměru o 15 %. Některé firmy obsadily brigádnické pozice svými zaměstnanci, pro které u nich již nebylo místo.

 

Několik tisíc pozic vzniklo ve skladech, distribučních centrech a v obchodních řetězcích. Amazon do svého skladu v Dobrovízi u Prahy koncem března nabíral až 600 nových zaměstnanců. Lákal na vyšší hodinovou sazbu a cílil právě na lidi z gastronomie, cestovního ruchu, hotelnictví či osobních služeb, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. A je pravdou, že právě tito lidé se stali zdrojem pracovních sil na nekvalifikovaných pozicích v čase, kdy se uzavřely hranice a firmy byly odstavené od zdroje zaměstnanců dojíždějících za prací z okolních zemí – takzvaných Pendlerů. Uplatnění našli ve skladech, na postech kurýrů, jako řidiči, v zákaznickém servisu či jako pokladníci. Také mall.cz koncem března a začátkem dubna kvůli velkému zájmu zákazníků spustil největší náborovou akci v jejich historii, kdy za dva týdny museli najmout 150 nových kolegů. V Rohlik.cz během března nabrali 400 brigádníků především na sklad a 80 kurýrů. Extrémní poptávka po pracovnících byla po vypuknutí pandemie i v potravinových řetězcích. Lidé si v panice připravovali zásoby jídla, což způsobilo výpadky určitých druhů potravin, dlouhé řady u pokladen, ale i nedostatek lidí, kteří by například vykládali zboží. Tesco v průběhu března nabralo 1000 nových zaměstnanců, aby uspokojilo zvýšenou poptávku v kamenných a online obchodech. V Albertě měli situaci podobnou: nedostatek prodavačů a řidičů VZV v distribučních centrech. Za 10 dní nabrali kolem 2000 pracovníků.

 

Firmy musely a musí i nadále řešit náhrady za rodiče, kteří zůstali doma s dětmi když se zavřely školy. Citelným byl také nedostatek zahraničních pracovníků.

V Čechách pracuje více než půl milionu cizinců a k největším skupinám zahraničních pracovníků patří lidé z  Ukrajiny. Koronavirus však pohyb lidí mezi zeměmi značně zkomplikoval. Česká vláda nejdříve během nouzového stavu automaticky prodloužila krátkodobé 90denní víza o 60 dní a poté až do 16. září. Po čase však pracovníky z Ukrajiny částečně nahradili domácí pracovníci.

V porovnání s e-shopy či online supermarkety, které zažívaly díky pandemickým opatřením boom však například kamiónoví dopravci, kteří byli napojení na automobilový průmysl, přišli v některých případech až o 50 % zakázek. Odstavovali vozidla a začali propouštět. Propuštění řidiči však práci našli ve firmách, které na tuto pozici dlouhodobě pociťují nedostatek uchazečů.

Zásadní negativní dopad však koronakrize znamenala pro silniční přepravu cestujících.  Všechny druhy osobní autobusové dopravy se prakticky zastavily. Nejvíce postiženou skupinou byly firmy provozující příležitostnou dopravu osob. Těm bylo znemožněno podnikání, nemohly vozit školní zájezdy či turisty. Letecká osobní přeprava a osobní železniční přeprava byla v podobné situaci.

Koronavirus ve světě způsobil obrovské potíže i na palubách nákladních lodí. Zaměstnanci zde zůstali doslova uvězněni, protože se nemohli vrátit do přístavů, kde by byli vyměnění kolegy. Jejich smlouvy či certifikáty k výkonu práce byli v mnoha případech neplatné. Námořníci zůstali na lodích uvěznění poté, co jednotlivé státy přijaly restrikce v zájmu zpomalit virus. V důsledku toho přístavy přestaly přijímat lodě a zůstaly zavřené. To znemožnilo námořníkům dostat se domů. Podle IMO (Mezinárodní námořní organizace) bylo v září 2020 v důsledku Covid-19 uvězněných na palubách obchodních lodí přes 400tis. námořníků. Británie začala jako první země považovat pracovníky námořní přepravy za klíčové. V praxi to znamenalo, že se na námořníky přestali vztahovat určitá opatření proti Covid-19.

 

Jak se bude situace vyvíjet dále? Těžko předpokládat. Záleží na tom, jak a jakou rychlostí se bude virus dále šířit a jak rychle a v jaké míře se bude očkovat. Důležitost hrají i opatření zaměstnavatelů, které budou nuceni přijmout a jaká opatření a formy podpory pro společnosti přijdou ze strany státu. Obavy z propouštění způsobily, že zaměstnanci nejsou již tolik ochotni měnit zaměstnání a jsou více loajální vůči zaměstnavateli. Rok 2020 nám rozhodně všem připravil velké výzvy.

V oblasti personalistiky si mnozí zaměstnavatelé koncem roku 2019 již pomalu oddechli, že se situace s náborem zaměstnanců po posledních dvou komplikovaných letech relativně stabilizovala. To ale netušili, co je čeká za pár měsíců. Zaměstnavatelé i zaměstnanci museli začít čelit situacím, s nimiž dosud neměli velké zkušenosti. Online meetingy, telekonference, home-office, video pohovory – život se z velké části přenesl do online světa. V mnoha odvětvích situace spojená s virem Covid-19 zafungovala jako katalyzátor změn. Změny, které by za běžných okolností trvalo zavést měsíce, se najednou děly v průběhu týdnů. Jak se říká: vše špatné je nakonec k něčemu dobré.